Spása světa 1/ x

8. května 2013 v 12:54
Zdravím. Nakonec jsem se rozhodla pokračovat v téhle povídce (která je přitom dlouhá jako romám :D ). A aby nebyla k ničemu tak jí někomu věnujeme. takže je pro: Amya a všechny další ,kteří ji čtou a líbí se.

Dnes vám povím příběh jak jsem zemřel.... Každý den ,týden, měsíc.. byl stejný jako každý. Pořád se opakoval v nekonečném temnu zapomnění ,kdy jsem jako obvykle vzhlížel k modré obloze ,svítícímu slunci a k oblakům ,které tvořily zajímavé obrysy a pokaždé jiné. Jedině to mě zachraňovalo od stále většího zoufalství a znuděnosti ,co se ve mě hromadila víc a víc... Co je život? Co je smrt? Smrt je jen něco ,co příjde po životě... Miloval jsem písně jedné osoby.. Osoby jenž mě kdysi zachránila... Osoba jenž mě později zranila a zradila! Japonsko, stát kde si lidé myslí ,že jsou v bezpečí a v míru. Tento svět je pod nadvládou lidí ,kteří chtějí pouze rozvoj a výzkum lidstva. Je jim jedno ,že plno lidí zemře, je jim jedno ,že zničí celý svět a i sami sebe. Tento svět je jako velká počítačová hra. Vyhraješ a hledáš si další hru.. Prohraješ a je konec. V ten den ,kdy se stala celosvětová katastrofa zemřelo kvůli takovým osobám miliardy lidí. ,,Temný svátek,, takhle přezdívaná apokalypsa otřásla zejména Japonskem. Čtyři roky se Japonsko dávalo dohromady... až do takového stavu jako je nyní.
Jsem 17letý student Yoru Shuichiro na Tokyjské akademii Yuroiuki. Také přezdívaná elitní škola s úžasnými talenty a bohatstvím. U mě je to však mílka. Jednoho dne jsem dostal dopis ,ve kterém bylo psáno ,, Milý Yoru Shuichiro ,vítáme vás na akademii Yuroiuki ,na kterou jste byl specialně vybrán.,, vepsány byly i další ne moc důležité informace, které jsem nejdříve ignoroval a později jsem byl donucen je podstoupit. Nepamatuji si ,že bych se na něco takového hlásil a i ted' pochybuji ,že jsem nějaký vyjímečný ..i když ostatní tvrdí přesný opak.Můj otec zemřel během ,,Temného svátku,, a já si to moc už nepamatuji, tot' vše. Má matka většinu času tráví v práci a doma je jednou za měsíc, ani já nevím ,kde pracuje ...nebo spíš mi to nikdy neřekla i když jsem se ptal. Přes tohle všechno jsme přeci jednou byli opravdová rodina.... Ale už je to pryč. Bylo to 28.října, kdy se můj život obrátil o sto osmdesát stupnů.
Když jsem seděl na svém místečku v rohu posledního vagonu vlaku a zrovna poslouchal novou písen jednoho populárního zpěváka zavolal na mě můj spolužák Rei Yagumi. ,,Hooooj,, Zavolal skoro přes celý vlak a šel si ke mě sednout. ,,Hej Shui,, ani nevím ,kde vzal tuhle hloupou přezdívku ,, Znáš Yokuseho Tsujimu ne?,, a v jeho očích se hned objevilo nadšení ,které jsem nechápal. Navíc mě zaujímali jiné věci jako byli Gadian (strážci) ,pomáhají lidem od těch osob co si ničeho neváží a snaží se zachránit Japonsko: To je podle nich to správné! Ale způsobem jakým tento svět ,,zachranují,, je špatný. ,,Jo a co?,, Zeptal jsem se zcela znuděnou otázkou. ,,Já myslím ,že je úžasný! Víš ..jeho písně jsou upřímné a tak plné pochopení a soucitu .. Táák!?! Co si myslíš ty?" Já opravdu nemám moc v lásce takové energetické lidi jako je on, dívají se jen sami na sebe a je jim jedno ,co se děje okolo. ,,Jak vůbec víš ,že ty písně jsou upřímné? Znáš ho snad osobně nebo co? Ale to je jedno jenom bud' zticha a v klidu si sedni.,, Odbyl jsem jeho nadšení ,které mě už tak dost vyčerpávalo. ,,E-h? no táák?!? Ty se nezměníš vid' ? tak jo už budu potichu.,, Sláva ,že to pochopil. Pomalu jsme vystupovali ,když jsem uviděl obrys dívky ,kterou jsem kdysi dávno znal. Nevím proč ,ale začínala mi třeštit hlava a její bolest vůbec neustupovala ,až jsem spadl bolestí na kolena a zakřičel.Nevím co to bylo ,ale v mžiku se mi vybavily nějaké obrázky ,ale nevím co znamenají.
Začínalo pršet a bolest konečně utichla. Rei mi pomohl dostat se na zdravotní ošetřovnu a potom šel do vedlejší budovy kde byl členem jednoho klubu. Potom pomalu mizel v kapkách deště a v té bouři, kterou jsem tak nenáviděli. Já nemůžu zůstat ležet na ošetřovně jako nějaký pes ,který se třásne před nebezpečím. Co znamenaly ,ale ty věci ,co se mi prohnaly v hlavě? Nakonec je to jedno ,nemá cenu se tím zabívat. Když jsem se dal dohromady dal jsem tašku do třídy a šel dál do té bouře.Měl jsem ještě hodinu do vyučování, protože jsem se doma prostě nudil. Šel jsem se projít v tom dešti a studené kapky dopadaly na mé tváře. O něco dál u rybníku za školou stál muž, šel jsem blíž až jsem uslyšel píseň ,kterou jsem poslouchal ráno.Byla to píseň o naději,kterou zpíval Yokuse Tsujima. Stál tam a díval se do nebe ,které bylo zatažené do temna. Jako se z ničeho nic mžikne blesk ,tak se najednou nad ním objevil Koei ,který držel v pravé ruce meč a v levé střelnou zbraň. Yokuse přerušil svou píseň a odněkud vytáhl meč ,kterým jednou ranou rozsekl Koeie. Jak Yokuse vyskočil a udeřil poslední ránu, upadlo mu něco jako kříž . Zvedl jsem to... Jenže ,když jsem na to sáhl objevila se kolem křížku záře, záře ,která mě pohltila prý do světelného kruhu. Najednou jsem spatřil dívku, nebylo jí vidět do tváře ,ale řekla: ,, Ty jsi ten ,kdo změní svět, dávám ti proto sílu Sukui (spása),, a ihned jak to domluvila zmizela zase do křížku a já jsem zase stál pevně na zemi. Vyjevený co se děje na mě Yokuse zakřičel. ,,TY?!!,, docela naštvaně ,,Viděl jsi ji?,, jeho oči byly vážné. ,, A-asi,, odpověděl jsem nechápavě. ,,Pojd' se mnou,, a vedl mě tajnými cestami, jako byly dělané přes mosty a pod zemí ,až mě na konec přitáhl na místo zvané prý ,, Úkryt Gadian (Úkryt strážců),,. Byly tam všichni ,kteří patřili ke Gadian a všichni na mě hleděli svými pohledy.Na chvíli mě nechal stát před jednou budovou ,když se ke mě přibližovali nějací chlápci. Chytili mě za límec a řekli: ,,To ty máš bejt naše spása jo? Jsi jenom slabej idiot!,, chtěli mi dát pěstí když: ,,Co jako děláš?,, řekl Yokuse a ihned se rozprchli. Yokuse řekl všem: ,,Tohle je podle Asuki ( vůně zítřka) nositel Sukui a náš zachránce!,hned se rozhodni jestli : Půjdeš s námi a pomůžeš a nebo... nikdy už Gadian nevyhledávej a nezaujímej se o nás nebo tě zabiju hned!,, Řekl zcela myslejíc to vážně, ,, Tak jak se rozhodneš?,, A podal mi ruku. Jak se nakonec rozhodnu?

Vysvetlivky :)
Koei => Nový stroj který vyvinula RVL (Rozvoj a vývoj lidstva) ,který se zde objevil roku 2011 a doted se rozvýjí víc a víc
Gadian => Strážci => Nazývají se tak lidé kteří bojují proti RVL (o nich je většina povídky)
Asuki => (vůně zítřka) => Je to ,,osoba,, pro někoho pouze sloučenina všech sil je to zkrátka tajemství (více se dozvíte v dalších dílech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mia-chan~ Mia-chan~ | Web | 28. května 2013 v 18:08 | Reagovat

Arigató :3333 Btw Amaya sa to to vykašľala.. :D

2 sasuna sasuna | E-mail | 28. května 2013 v 18:42 | Reagovat

teda to bila nadherna povidka vazne krasa moc se mi libi as me to dojalo uz se tesim na pristi pokracovani

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama